Hebron je město v oblasti Západního břehu Jordánu pod palestinskou správou. Nachází se ve starověké oblasti Judsko (930 m. n. m.). V současnosti zde žije asi 120 000 palestinských Arabů a 600 - 800 židovských osadníků. V předměstí Kirjat Arba žije dalších 7 000 Izraelců. Pro Židy je toto město druhým nejsvatějším na světě (po Jeruzalémě) a má také velký význam i pro muslimy a křesťany (jako město Abrahama, otce všech věřících). V biblických dobách zde sídlili Chetejci, mezi nimiž žil praotec Abraham. Zde v místě zvaném Kirjat Arba (Město čtyř)koupil jeskyni, kde pochoval svou manželku Sáru. Za času krále Davida byl Hebron hlavním městem izraelského království po dobu 7 let (až do Davidova dobytí Jeruzaléma). Po zániku Judského království a babylónském zajetí byl Hebron pod vládou Idumejců. Idumejský vládce Herodes nechal nad jeskyní patriarchů postavit mauzoleum, které existuje dodnes. Poté přešlo město pod panství římské a později byzantské říše. Roku 638 byl Hebron dobyt Araby. Jeskyně patriarchů v byzantských časech kostel, bylo změněno na mešitu. Roku 1099 Hebron dobyli křižáci a svatyně se stala opět kostelem a na krátký čas od roku 1168 i katedrálou biskupství hebronského. Od roku 1187 patřilo město opět muslimům. V roce 1267 byl vstup do svatyně zakázán Židům i křesťanům pod trestem smrti. Tento zákaz zde platil 700 let. Od roku 1517 bylo město součástí Osmanské říše, od roku 1917 pod britskou okupací a mandátní správou. Roku 1929 zavraždili hebronští Arabové během Hebronského pogromu 67 Židů a dalších 60 zranili. Zbylí židovští obyvatelé poté opustili město. V roce 1931 se Židé na krátkou dobu vrátili, ale britská správa se rozhodla vystěhovat je, „aby předešla dalším masakrům“. Během první arabsko-izraelské války byl Hebron obsazen Arabskou legií a v letech 1948 - 1967 se stal součástí Jordánska. Od šestidenní války v červnu 1967 je město pod izraelskou kontrolou a byla opět obnovena židovská komunita ve městě. Teprve v roce 1967 byl také zrušen zákaz vstupu do svatyně pro Židy a křesťany. V současnosti město patří do oblasti palestinské autonomní správy. V únoru 1994 radikální izraelský rabín Baruch Goldstein střelbou usmrtil ve svatyni 29 přítomných muslimů a 125 jich zranil.

Palestina je předmětem dlouholetého izraelsko-palestinského sporu. Britský mandát Palestina, svěřený Společností národů Spojenému království, v minulosti zahrnoval území dnes známé jako Jordánsko, Izrael, Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a Jeruzalém, a to až do roku 1921, kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království. V 12. století př. Kr. na území Palestiny sídlily především izraelské kmeny. Střídavě se území dostávalo do vlivu velkých mocností Asýrie, Babylónie, Makedonie a Egypta. Nakonec se země po krátkém období samostatného židovského státu pod vládou Makabejců dostala do moci Říma. Palestina pod vlivem islámu. Po rozpadu Římské říše se Palestina patřila různým říší, až v roce 636 vstoupili do Jeruzaléma muslimové a palestinské území se dostalo pod vliv islámu. Během 11. a 12. století sem vedlo několik křížových výprav, křesťané dobyli Jeruzalém a vyhlásili zde Jeruzalémské království, z této doby také pocházejí všechny izraelské historické hrady stavěné v evropském stylu. V 16. století Palestina připadla Osmanské říši a jako její součást setrvala až do jejího pádu na konci 1. světové války. Později za příslibu návratu do vlasti začali stěhovat židé z celé Evropy. Od 30. let minulého století začaly sílit požadavky Židů na vlastní stát, a kolem poloviny 40. let probíhaly série teroristických útoků proti britské správě. Po jednání z 14.–18. května 1948 byl vyhlášen rozhodnutím Rady OSN stát Izrael a měl být vyhlášen i palestinský stát, jenže na arabské části palestinského území se nezformovala jasná politická reprezentace. Hned poté, co Izrael vyhlásil nezávislost, na něj zaútočily okolní arabské státy (Libanon, Sýrie, Egypt, Jemen a Saudská Arábie). Současné hranice mezi Izraelem a Palestinou, tzn. Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy, jsou na linii příměří (tzv. zelená linie) z roku 1949. Nezávislá Palestina je formálně od roku 1989, kdy se území Předjordánska formálně zřeklo Jordánsko. Na začátku 90. let zde probíhal mírový proces, při kterém byla pod vedením Izraele a Jásira Arafata vytvářena palestinská státní správa, ale protože včas nevznikla palestinská policie, nikdo nezabránil útokům z roku 1999 proti Izraelcům. Izraelská armáda poté obsadila významná města a mírový proces fakticky skončil. Po smrti Jásira Arafata v roce 2004 byl zvolen prezidentem palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který usiluje o obnovení mírového procesu, přesto však není schopen omezit vliv teroristických organizací, jako např. Hamas nebo Fatah. Palestina dnes označuje Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy o rozloze asi 6600 km² a 3 mil. obyvatel. Oficiálně tato území spravuje Palestinská samospráva, jejímž předsedou je od roku 2005 Mahmúd Abbás. (1989-2004 Jásir Arafat). Území je částečně pod kontrolou hnutí Hamas a Fatah, která jsou obviňována z toho, že jsou ve své podstatě teroristická, a která po zřízení moderní státní správy budou muset upustit od násilí a stát se regulérními politickými stranami, vedle Organizace pro osvobození Palestiny, jež je dnes hlavní reprezentativní a výkonnou silou samosprávného území. Obyvatelé jsou většinou muslimové, ale existuje tu i početná křesťanská menšina. Hlavním problémem současnosti jsou teroristé, ale také extrémní chudoba obyvatelstva. Navíc se na území palestinské samosprávy nacházejí mnohaleté uprchlické tábory (Tulkarm a Džanín), izraelské osady, kde žije 1 000 000 Izraelců, a bezpečnostní zeď, která okusuje palestinské území ještě více, navíc spojuje osady přímo s Izraelem. Palestinci říkají, že izraelské osady a zeď jsou nelegální. V červnu 2005 mezinárodní soud v Haagu rozhodl, že zeď porušuje mezinárodní právo, protože nestojí na izraelském území. Podle mezinárodního práva je rovněž zakázáno usidlovat obyvatelstvo okupujícího státu na okupovaném území. Izrael říká, že osady neporušují Ženevskou konvenci, protože jejich obyvatelé se tam přestěhovali dobrovolně. Izrael také říká, že zeď je nezbytná pro zabránění teroristickým útokům a "okupovaná" území označuje jako sporná, neboť dle jeho názoru před r. 1967 "okupovalo" Západní břeh Jordánsko a Pásmo Gazy "okupoval" Egypt.