1.. Qumran 2 .. En Gedi, 3 .. Masada

Den byl opět našlápnutý památkami, a tak jsem opět vyrazil mezi prvními, leč sám, přátelé se mi zatoulali po městě, nebo naopak. Najít správnou výpadovku z Jericha nebylo snadné. Nakonec mi poradil policista, který ač neuměl anglicky, si vypomohl znakem na své uniformě ve tvaru semaforu. Pak mi bylo jasné, že musím hledat světelnou křižovatku. Děti šly fádně do škol a po ulicích se potulovali divocí psi. Průjezd checkpointem byl bez problémů a silnice padala k mrtvému moři. Po noci se zapnutou klimatizací jsem se cítil nevalně. Prvním zastavením bylo naleziště Kumran (Qumran). V lokalitě se nachází jednak trosky sídliště Esejců a v jeho okolí pak také jeskyně, v nichž byla nalezena hlavní část tzv. svitků od Mrtvého moře. Poté, co beduíni roku 1946 nalezli v jeskyni svitky od Mrtvého moře, které se teprve po nějaké době dostaly do rukou vědců, začaly v oblasti rozsáhlé vykopávky. Svitky byly schované ve velkých hliněných nádobách a jsou významné tím, že pomáhají osvětlit některá místa v Bibli. Jízda po pobřeží Mrtvého Moře byla utrpením. Ale vzhledem k nadmořské výšce se nebylo třeba mazat krémem na opalování, sluníčko mne zkrátka nespálilo. Přestože se jedná o turistickou oblast, tak cestou nepotkáte žádnou restauraci nebo čerpací stanici. Možná to bylo tím, že jsme byli v Palestině. Záhy jsme Palestinu opustili a zastavili v rezervaci En-Gedi. En-Gedi je oáza, kde protéká Davidův potok, přes řadu tůněk a vodopádů. Dalo se tam koupat a byl tam i příjemný stín. Byla to opravdu nádherná vzpruha, škoda jen, že bylo málo času. Dala by se tady podniknout řada výletů. No a po sladké vodě následovala koupel v Mrtvém Moři. Voda v jezeře byla olejovitá, hustá, nadnášela a zanechávala na těle tenký olejový film. V očích štípala a koupání bylo po chvilce utrpením. Nicméně jsem objevil jednu zajímavou atrakci, a to zmazat se černým a možná i léčivým bahnem. Zeptal jsem se jedné paní kudy k bahnu a poradila mi cestu. Naleziště bylo asi 100m po pláži a za plotem. Kamínky byly rozpálené a cesta po nich byla na bosé nohy jak po žhavém uhlí, ale výsledek stál za to, že jsem ještě zlákal Ewu. Její muž byl na ní naštvaný, možná proto, že ho to nenapadlo samotného. Blížil se západ slunce a tak jsme spěchali do hotelu pod Masadou. Silnice byla pohodová, kolem malé písčité kaňony, pozůstatek eroze od jarních dešťů. Ubytování v hotelu Masada se tentokráte Adventuře velmi povedlo. Pokoje byly pěkné čisté a hlavně se snídaní. Přiobjednali jsme si i večeři za paušál 49NIS, a ze švédských stolů jsme ujídali, co hrdlo ráčilo, což záhy překvapilo i samotný personál. Měli starost, aby něco zbylo pro holandské děti. Pokoj byl sice klimatizovaný, ale když jsem šel spát, tak klimatizace byla naštěstí vypnutá.

Mrtvé moře je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu na západě a Jordánskem na východě. Jde o největší slané jezero na světě. Nemá žádný vodní odtok, voda se tedy jen odpařuje a spíše ubývá. Název moře je dán právě vysokou salinitou tohoto jezera. Nachází se 420 metrů pod hladinou světového oceánu a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu, nejníže položeným slaným jezerem na světě. Dosahuje maximální hloubky 380 metrů. Jeho salinita dosahuje 33,7 %, čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě. Jeho salinita je 8,6× větší než oceánská a téměř 10× větší než salinita Středozemního moře. Tato charakteristická vlastnost Mrtvého moře z něj činí drsné prostředí, které není vhodné pro živočichy. Důsledkem vysokého podílu solí je vyšší hustota vody Mrtvého moře, a tedy vyšší vztlaková síla působící na plovoucí předměty. Pro udržení se nad hladinou proto není potřeba plavat – stačí do vody usednout a nechat se nadnášet.  Má rozlohu 1050 km² (severní část – 810 km²). Je 67 km dlouhé a maximálně 18 km široké. Tyto údaje se v průběhu času mění, neboť jezero poměrně rychle vysychá. Zdrojem vody je převážně řeka Jordán, která do moře ústí na severu. Horké a suché klima způsobuje nízké srážky (50 - 100 mm/rok) a vysoké vypařování z hladiny. V historické době značně kolísala hladina v rozmezí 12 m, avšak nyní dochází k trvalému poklesu hladiny jezera především v důsledku umělého zadržování vody řeky Jordán v Galilejském jezeře. Podle studie zveřejněné v roce 2009 za posledních 30 let ubylo v Mrtvém moři asi 14 km3 vody a jeho hladina klesá ročně asi o 70 cm. Pokud by se proces pokračoval stejným tempem mohlo by Mrtvé moře do roku 2050 zcela vyschnout, a proto se připravuje plán na vybudování 180 kilometrů dlouhého kanálu, který by z Rudého moře přes Vádí al-Araba přiváděl do jezera mořskou vodu. Záměr ale kritizuje řada vědců, kteří varují před devastujícím dopadem projektu na údolí Vádí Arava a na ekosystém Akabského zálivu. Mrtvé moře přitahuje zájem návštěvníků z okolí Středozemí už po tisíce let. Na tomto místě se ukrýval Král David, bylo to jedno ze světově prvních léčebných míst a zdroj mnoha produktů používaných v různých oblastech od mumifikace v Egyptě až po hnojiva. Delta řeky Jordán byla původně džunglí papyrusu a palem. Iosephus Flavius popsal Jericho jako "nejúrodnější místo v Judsku". Díky pěstování cukrové třtiny, henny a fíků bylo dolní údolí Jordánu v římských a byzantských dobách bohatou oblastí. Jedním z nejcennějších produktů v Jerichu byla míza z myrhovníku, ze které se vyráběly parfémy.