| Pátek, 23.10.2009 - Qazrin - Capernaum - Mount of the Beatitudes - Tabgha - Ginnosar - Migdal - Tiberias | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1.. Capernau, 2 .. Tabagha, 3 .. Mount of Beaututides, 4 .. Ginnosar
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ubytovaní
jsme byli v několika rodinných domcích. Majitelé se raději podělili
o zisk, než aby mezi nimi vzplanula zášť. Měl jsem svůj pokojík, leč s dětskou
postýlkou. Večer jsme trochu popili, Vašek s Jurou objevili poměrně
levnou vodku a Ivanka nám ji namíchala s ovocem. Ačkoliv se mi
po vodce křivý obličej, tak tady mi přišla k chuti. K snídani
nám pan domácí připravil košík s jablky, grepy, pomeranči a
mandarinkami. Byla to příjemná vzpruha po dlouhém ovocném absťáku.
Navíc den měl být pohodový, z kopce a se zastávkami po mnoha náboženských
památkách. Opouštěli jsme Golanské výšiny, krajina byla úrodnější
s menším výskytem minových polí. Cesta se stále více přibližovala
k řece Jordán, až jsme ji nakonec přejeli. Její tok stále nebyl mohutný a břehy
byly nádherně obrostlé rákosem. Pokračovali jsme dál podél
Galilejského jezera, k první památce Capernau (rodiště svatého
Petra). Nachází se tu kostelík, o kterém pravoslavná církev tvrdí, že
právě na tomto místě se narodil Sv. Petr (The Church of St. Peter´s Primacy). Kostelík
leží na břehu Galilejského jezera a je to nádherné místo. Hned
kousek vedle stojí další kostel, tentokrát křesťanský (3NIS) a i zde se narodil Sv. Petr. Všechny
informace o životě Ježíše vznikly, až asi 100 let po jeho smrti
jsou dosti nepřesné a každá církev si je upravuje k obrazu svému.
Mezi církvemi jsou v Izraeli všeobecně stále spory, a proto na mnohých
svatých místech stojí dva kostely v těsné blízkosti a obě církve tvrdí,
že to jejich místo je to správné a dostatečně svaté. V Capernau
jsou i ruiny římských staveb a bílé synagogy (nejstarší synagoga na světě
- 2500 let) a hlavně monstrum ("space" stavba), která je postavená ve
vzduchu na pilonech, nad základy původního kostela. Den byl plný památek a naším
dalším zastavení byla Tabagha, místo, kde se děly zázraky - Ježíš
zmnožil ryby a chléb. Opět menší kostelík, stojící na břehu Galilejského
jezera a kolem spousta lidí na břehu, sbírající kamínky pro štěstí. Pak jsme
odbočili kus z cesty a škrábali se na horu zázraků (Mount of
Beautitudes). Bylo pravé poledne a slunce pálilo, převýšení dobrých
200m na 3km. Areál s františkánským kostelem (1938) byl kvůli
polední pauze uzavřen, takže jsem měl jen dobrý pocit, že jsem vyjel kopec. Další, tentokráte technickou památkou byl
Ginnosar. V roce 1986 archeologové nalezli zbytky lodi, jejíž
stáří je 2000 let, tedy z období Ježíše Krista. Loď se díky
důvtipu vědců podařilo z bahna vylovit a zachránit. Člun
vyplnili polyuretanovou pěnou a s pomocí Archimédova zákona, loď
vyplula (20NIS). V ceně vstupenky byla i projížďka lodí po
jezeře, kterou jsme bohužel neabsolvovali. Zanedlouho jsme se konečně
vykoupali a příjemně osvěžili v jezeře. Kvůli blížícímu se šábesu
jsme spěchali do cílového města
Tiberias, abychom si koupili něco k jídlu, než Židé uzavřou své obchody. Šábes dodržují
jen ortodoxní židé, muslimové a
ruští židé obchodují i během šábesu. Ubytovaní jsme byli v příšerném
hostelu. Pokoje byly malé a po čtyřech. Tento nocleh se Adventuře
nepovedl a odráželo to jejich snahu na nás ušetřit. Příjemným
zpestřením byl volně se pohybující papoušek po recepci. Povečeřeli
jsme v nedaleké restauraci a většina z nás si objednala
rybu Sv. Petra, což byl okoun nilský, který zcela určitě jezero za dob
Sv. Petra neobýval (107NIS).
___________________________________________________________________________________________________________________________ |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Svatý Petr
se narodil v Betsaidě jako syn rybáře.
Základní vzdělání získal v otcovském domě a synagogální škole. Oženil se a usadil se v Kafarnaum, vesnici u Genezaretského jezera, a se svým bratrem Ondřejem se živili rybářstvím. Podle legendy se jeho manželka jmenovala Perpetua a dcera Petronila. Když jednou se svým bratrem Ondřejem vrhal síť do vody, šel okolo Ježíš a vyzval oba rybáře, aby ho následovali. Bratři uposlechli a Šimon se od té chvíle stal nejvěrnějším Kristovým učedníkem.
Byl svědkem mnoha jeho činů a zázraků. Právě jeho Ježíš vyvolil, aby se stal prvním z dvanácti apoštolů, které vybral mezi svými učedníky, aby hlásali evangelium a konali zázraky. Tehdy mu také dal jméno Petr: „Tu es Petrus, et super hanc petram aedificabo ecclesiam meam, et portae inferi non praevalebunt adversus eam“. (Ty jsi Petr, to znamená skála a na této skále postavím svou Církev, a brány pekla ji nepřemohou.). Přestože byl prvním z vyvolených a Ježíš ho přímo jmenoval jako hlavu budoucí církve a přestože byl podle evangelií svědkem mnoha zázraků, neubránil se pochybnostem. Na Kristovu výzvu kráčel Petr po vlnách a málem utonul, protože zapochyboval. Když vojáci Krista zatkli, třikrát ze strachu prohlásil, že ho nezná, přesně tak, jak mu sám Kristus předpověděl („Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš“).
Když se po seslání Ducha svatého apoštolové rozešli do světa, zůstal Petr po nějaký čas v Jeruzalémě. Byla mu dána moc uzdravovat nemocné. Prvním uzdraveným byl muž od narození chromý, který na chrámových schodech prosil o almužnu. Petr jej vzal za ruku a přikázal mu: „Vstaň a choď!“ V té chvíli byl muž zdráv, vešel do chrámu, děkoval Bohu.
Po Kristově smrti a zmrtvýchvstání se skutečně ujal řízení tehdy ještě nepatrné skupiny věřících. Řídil volbu apoštola Matouše jako náhrady za zrádce Jidáše, vynesl rozsudek nad Ananiášem a Zafirou a zejména otevřel církev pro příslušníky nežidovských národů. Nechal pokřtít Kornelia bez obřízky a na prvním církevním sněmu v roce 50 v Jeruzalémě prosadil, že věřící nemusí dodržovat obřadní předpisy podle Mojžíšovy knihy Starého zákona.
Když judský král Herodes viděl, jak v celé zemi roste počet Kristových stoupenců, začal je krutě pronásledovat,
včetně Petra. Podařilo se mu uprchnout a po dlouhých cestách se vrátil
do Říma. 1. června 64 vypukl v Římě velký požár. Trval téměř týden a zničil deset ze čtrnácti městských obvodů. Jak už je v takových případech obvyklé, hledal se viník a císař Nero jej nalezl v křesťanech. Bylo zahájeno široké pronásledování křesťanů. Mnoho jich bylo ukřižováno na břehu Tibery v Circus Gai et
Neronis. Věřící prosili Petra, aby se uchýlil do bezpečí. Podle legendy se vydal na cestu, aby unikl pronásledování. Sotva však vyšel z brány, spatřil proti sobě kráčet Krista. Zeptal se ho: „Quo vadis, Domine?“ (Pane, kam kráčíš?) Ježíš mu odpověděl, že jde do města, aby byl ukřižován podruhé. Petr se zastyděl a vrátil se.
Později byl v Římě zajat a odsouzen k smrti ukřižováním. Protože se však nepovažoval za hodna zemřít stejným způsobem jako jeho Pán, požádal, aby ho ukřižovali hlavou dolů
___________________________________________________________________________________________________________________________ |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Fotogalerie: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
