A
je to tady poslední den a před námi největší výzva naší
dovolené – Sv. Jura (1762 m.n.m.), nejvyšší hora Chorvatska.
Cesta na vrchol vede národním parkem Biokovo. Někteří chlapi
pojali výstup jako závod, pro mě to byla životní výzva. Sice jsem
již s kolem byla ve výšce 1800 m.n.m., ale tady na mě čekalo
vyšší převýšení, protože jsme startovali od moře. Start byl
z přístavu Podgora a cíl v městečku Baška Voda, což
představovalo 80 km trať. Z toho 33 km na vrchol. Martin před
startem vyměnil duši, protože se mu utrhl ventilek a vyrazil s hlavní
skupinou na vrchol. Bohužel to nebyla poslední oprava tohoto dne.
Dohnala jsem ho při vstupu do parku, kde měnil duši podruhé,
tentokrát ale píchnul. Tak přestal závodit a pokračoval se
mnou. V polovině cesty je Sv. Ilja, kde je salaš, na které
se lze občerstvit před druhou částí výstupu. Cena balené vody
je kolem 20Kn! Po dosažení tohoto orientačního bodu, jsme začali
trochu ztrácet motivaci. Cesta vedla stále do kopce a jednotvárnou
okolní krajinou. To nejhorší nás, ale teprve čekalo. Poslední
6 km byl již cíl na dohled, ale protože jsem museli horu objet
tak se vůbec nepřibližoval. Nejhorší pro mě bylo posledních
1500 metrů, kdy mě čekali poslední serpentiny. Martin byl již na vrcholu a díky jeho podpoře jsem se
na horu vydrápala také. Pak nás čekali
jen samé příjemné věci – vrcholové foto, svačina a 33 km z kopce
zpět.
Vydali
jsme se zpět na Sv. Ilju. Zde jsme se rozdělili. Martin si dal
fakultativně makadam na Kozici, já jsem pokračovala zpět k bráně
a odtud do města Makarska, kde jsme se sešli a pokračovali jsme
podél pobřeží do Bašky Vody, abychom tam strávili poslední
noc naší dovolené. |