|
|
1. den, start v Lovišti, cíl v přístavu Trstenik,
profil
tratě |
|
2. den Pokračování z Trsteniku přes Ston až do přístavu
Slano, profil
tratě |
Průjezd poloostrovem Pelješac byl rozvržen do dvou dnů.
Ráno během snídaně jsme opustili ostrov Hvar a pluli na jednu hodinu
vzdálený přístav Loviště na cípu poloostrova Pelješac. Loď
nemohla přistát přímo k molu, nezbylo než ji přivázat k remorkéru
s pískem. Kola z lodi jsme museli přenést právě přes tento remorkér. Hned z Loviště jsme stoupali vzhůru do kopce až ke středověké vesničce
Nakovanj. Vesnička nebyla úplně opuštěná, protože zde bylo políčko
s cibulí a posekaná tráva. Ale žádného domorodce jsme nezahlédli.
Po prozkoumání vesničky jsme se vrátili na původní cestu a pokračovali
na vyhlídku odkud byl krásný výhled na ostrov Korčula se stejnojmenným
hlavním městem, kam jsem měli zamířit pátý (předposlední) den naší
dovolené. Když jsme se pokochali a nafotili vše co se
dalo, čekal nás krásný sjezd dolů k moři. Bohužel jsme
tak ztratili veškerou výšku, kterou jsme předtím získali. Cesta až
k přístavu Orebič byla podél pobřeží a rychle nám ubíhala. Za
Orebičem nás čekalo dnes druhé a naštěstí poslední 8 km stoupání
po šotolině. Kopec nám připadal nekonečný, slunce neúprosné a
horko vyčerpávající. Konečně na vrcholu a před námi vytoužený
tunel Dingač, za kterým byla vesnička Potomje s konobou Indián. Indián
měl zavřeno, neboť hlavní sezona byla před rozpukem. Nicméně
samoobslužný sud s vínem nám byl k dispozici. Ochutnali jsme místní
červené, které nás ale moc nenadchlo. Raději jsme vyrazili kousek do
vnitrozemí prohlédnout si klášter. U kláštera byla krásná věž a
tak jsme se snažili na ní vylézt, ale bohužel schody nás dovedli k
varhanám, kde probíhala zkouška sboru. Nerušili jsme je, nasedli na
kola a vrátili se zpět do Potomje, kde jsme měli ještě jeden tip na
dobré vinařství. Vinařství Matuško bylo v obležení německých
turistů, a tak jsme si koupili místní růžové víno a hned na místě
ho ochutnali. Nebylo špatné a jen jsme doufali, že zbytek cesty
dojedeme v pořádku i s kapkou alkoholu v krvi. A protože
čas pokročil, vydali jsme se na poslední část etapy. Byl to dlouhý
sjezd do přístavu, kde už na nás čekala loď. Časový limit jsme
dodrželi a byli na lodi před večeří. Hlavní chodem večeře byla
ropušnice na grilu s blitvou (špenát s kousky brambor). Po večeři
krátká debata o prožitém dnu a hajdy do postýlek.
Fotogalerie
I.den:
Fotogalerie II.den:
|
|