Pátou zastávkou byl ostrov Korčula, který jako jediný jsme nepřejeli napříč. Náš okruh měl tvar čísla osm a vraceli jsme se do stejnojmenného přístavu Korčula. Ráno po snídani jsme sundali kola z lodi a vyrazili na prohlídku opevněného města Korčula. Po krátké prohlídce jsme vyrazili směrem k vesničce Pupnat. Martin si střihl Napoleonovu stezku, já jsem jela po silnici až do vesničky Pupnat, kde jsem se spolu setkali. Odbočili jsme z hlavní silnice do leva a pokračovali na pláž Pupnatská Luka, kde jsme potkali naše spolustolovníky – Karla a Janu. Po chvílích strávených na rozpálených oblázcích, jsme nasedli na kola a museli jsme nabrat zpět ztracenou výšku. Trasa v našem podání, byla spíše do kopce a poměrně náročná, přesto jsme si užili i nádherné sjezdy a pěkné výhledy na sousedící poloostrov Pelješac. Město Korčula má své kouzlo především v noci.

Korčula je dalším dalmatským ostrovem. Má rozlohu 279 km², na délku 46,8km (po silnici něco málo přes 70km) a na šířku 8km. Na Korčule jsou tři větší města: Korčula, Blato a Vela Luka. Podle pověsti byla Korčula založena trójským hrdinou Antenorem; prokazatelně tu byla řecká osada již ve 4. stol. př.n.l. Snad žádné jiné městečko na východním Jadranu nevystřídalo za dobu své existence tolik vládců:: Řeky, Římany, Vizigóty, Byzantince, Neretvany, Benátčany, chorvatské a uherské krále a bosenské bány, Dubrovnickou republiku, opět Benátčany, Rakušany, Rusy, Francouze, Angličany, opět Rakušany a pak Italy. Tyto časté politické změny lze vysvětlit strategickým významem, který Korčula měla jako důležitý bod mezi Benátkami a vlastním Středozemním mořem. V roce 1298 došlo ve vodách Korčuly k bitvě mezi Janovany a Benátčany, která skončila drtivým vítězstvím Janovanů. V ní se kromě Benátčanů v čele s admirálem Dandolem dostal podle pověsti do janovského zajetí i zdejší usedlík Marco Polo. Jeho údajní potomci - rodina Polů - žijí dosud v Orebići na poloostrově Pelješac. Na paměť této bitvy je každoročně pořádána zábavní slavnost.

Stará část Korčuly leží na vyvýšeném poloostrůvku spojeném s pevninou jen úzkou šíjí. Je ze všech stran obklopena hradbami ze 14. - 16. stol. Na obejití hradeb je třeba 15 - 20 minut. Plocha starého města je 51 tis. m2. Na této nepatrné prostoře žily v době největšího rozkvětu městečka 4 tisíce lidí (v současné době má Korčula i s novými částmi 3 300 obyvatel). Je pozoruhodné, jak byla stará výstavba přizpůsobena místním povětrnostním podmínkám. Hlavní ulice vedoucí severojižním směrem se třikrát byť jen nepatrně lomí tak, aby se vytvořil určitý větrolam pro větry a bouře vanoucí tímto směrem. Stejné uspořádání mají i uličky rovnoběžné s hlavní komunikací. Aby do domů přicházelo ráno a večer co nejvíce světla a naopak v poledne co nejméně slunce, nejsou uličky přímé, ale jsou mírně pootočeny k severu. Tomuto půdorysu se říká "rybí kost". Některé z domů mají zazděná okna i vchody, z některých zůstaly jen obvodové zdi - stropy a střechy shořely, když byly domy v první polovině 16. stol. zazděny nebo zapáleny pro podezření ze šíření nákazy za morové epidemie. Těmto domům zde říkají kučišta. Z opevnění vynikají čtyři nárožní věže, válcové bašty, z nichž je nejmohutnější Barbarigo v přístavu, další jsou Balbi, Tiepolo a Capello. Hradby jsou přerušeny dvěma branami, a to Mořskou branou (Morska vrata), k níž můžeme vystoupit od městské lodžie v přístavu, a Pevninskou branou (Kopnena vrata), vestavěnou do mohutné hranolové věže zvané Revelin (z konce 15. stol.). Ve věži je instalováno Muzeum hry moreška, z věže je krásný výhled na město (platí se vstupné). V blízkosti věže je malé divadlo pod širým nebem, kde se konají představení morešky. Střed starého města tvoří na nejvyšším bodě Strossmayerovo náměstí s goticko-renesanční katedrálou sv. Marka (Sveti Marko) ze 16. - 17. stol., s velmi cenným interiérem (mimo jiné originál od Tintoretta). Součástí je baptisterium ve zvonici katedrály (díla moderního chorvatského umění). Sousední Opatský palác (Opatska palača) s opatskou klenotnicí (Opatska riznica), cenné liturgické předměty, obrazy, sochy, rukopisy aj. Krásný renesanční palác Arneriů se opravuje, bude ale brzy otevřen. Sousední palác Gabrielisů hostí městské muzeum (Gradski muzej) se sbírkami námořními, etnografickými a uměleckými. Komplex náměstí doplňuje nejstarší korčulský kostel, kostel sv. Petra (Sveti Petar) ze 14. stol. V blízkosti je dům, kde se údajně narodil slavný cestovatel Marco Polo. U věže Revelin je krásná renesanční radnice (vijećnica), místodržitelský palác (Kneževa palača) s arkádami a kostel sv. Michala (Sveti Mihovil) ze 17. stol. Jen o některých svátcích je otevřen kostel Všech svatých (Svih Svetih) blízko věže Capello, východně od pevninské brány. Má krásný barokní malovaný dřevěný strop. Denně je však přístupná velmi hodnotná sbírka italo-krétských ikon a obrazů, která je jeho součástí. Dům Marka Pola se nedochoval, zůstala jen věž - pozorovatelna.

 

město Korčula	přístav na Korčule	vykládání kol z lodi
hromada kol	atraktivní blondýnka	Karlův trik s mlékem
ulička na Korčule	děda s kočkami	Martin a kaktus
kaktus	pohled na Pelješac	Lenka
Martin	Korčula	Korčula
Korčula	vstupní brána do města	rodný dům Marco Pola
katedrála Sv. Marka	Lenka v uličce Marco Pola	sošky při vstupu do katedrály
výjev čurající ženy	výjev čurajícího muže	ulička na Korčule
katedrála Sv. Marka	space šíf	Korčula v noci
	Veliki revelin