|
Yellowstone
Národní
park Yellowstone je klenotem USA. Jde o nejstarší národní park na území
spojených států a možná i na světě. Porozhlédne-li se návštěvník
kolem sebe, zjistí, že se nachází v kráteru
stále činné sopky. Oblast je plná termální činnosti: od syrných
pramenů počínaje, přes gejzíry nebo bahenní bublinky či bublající tůňky. Nachází se tu
2/3 světových gejzírů! V parku Yellowstone jsou zajímavé zejména
dvě
termální oblasti - Old Faithful a Norris. Prohlídku jsem zahájil
tím nejlepším a to termální oblastí Old FaithFul. Kromě
stejnojmeného gejzíru Old Faithful, je zde řada menších, ale přesto krásných
gejzírů, které kouří, prskají nebo stříkají vodu s párou.
Gejzíry a jejich řečiště mají své zabarvení, a to nejen kvůli
zvýšenému obsahu minerálů a síry, ale i díky bakteriím,
pro které je vysoká teplota prostředí blahodárná. Jak vůbec gejzír
funguje? Základem je voda, bez které není života, ale i gejzírů. Yellowstonský park leží v kráteru
činné sopky, jejíž magma vystupuje velmi vysoko (5 až 13km pod
zemský povrch)
a zahřívá tak podloží. Voda z ledu a sněhu sestupuje dolů do
hloubky více než kilometru a od podloží se ohřívá na velmi vysoké
teploty a pak tryská na povrch. Činnost gejzírů v oblasti
Faithfull se dá předpovědět s přesností na minuty, například
Oldfaithfull začne tryskat v intervalu 45 až 90min a jeho
vydatnost je slušná, dosahuje výšky až 20 m a zuří i pět minut.
Jiné gejzíry jsou nepředvídatelné a mají i periodu několika měsíců.
Kromě gejzírů nabízí park i jinou podívanou, například horká
jezírka, kde se vařící voda ochlazuje a sestupuje zpět do podzemí,
nebo bahenní jezírka (mudpot), kde plyny probublávají skrz bahno.
Kromě vodního a termálních představení lze v parku potkat bizony.
Ubytování jsem sehnal ve věhlasném hotelu Oldfaithful Inn, který
je nejstarší budovou v parku. Je třeba podotknout, že to není
levné, ale je to kultovní zážitek. K večeři jsem si objednal dvě pivka a bizoní hamburger,
a po chvilce jsem se dostal do nálady. Druhý den, jsem si to namířil do oblasti Norris, abych si
stihl prohlédnout zbytek gejzírů, které jsem den před tím nestihl. Pojíždění
skrz park s různými zastávkami dalo poměrně zabrat, že až v
odpoledních hodinách jsem dorazil k terasám Mammoth hot springs.
Nebyla to sice ideální doba pro fotografování, ale přesto to byl fantastický
zážitek, kde se mísila sytá oranžová s bílou. Národním parkem
prochází hlavní silnice ve tvaru osmičky - Grand Loop Road. Inu
pokračoval jsem v osmičce, respektive jsem se vracel na jih parku, k
jezeru Yellowstone. Zde jsem měl zamluvené další ubytování. Cesta
však byla náročná, neboť kvůli sesuvům skal, byla silnice více než
hodinu neprůjezdná. Než jsem dorazil do hotelu, stavil jsem se ještě
u další památky, a to Mud Vulcano a Sulphur Caldron. Opět to byla
bahenní jezírka, která měla sirný zápach a byla zatím největší,
které jsem v parku viděl. Poměrně vysílený z celého dne jsem si
zašel na večeři do turistické ubytovny, kde jsem dostal kuřátko za
fajn cenu. Ráno bylo chladné, musel jsem škrábat skla a před
sebou jsem měl již poslední den vyhrazený na park Yellowstone. Už jsem byl
pomalu přesycen různými gejzíry jezírky, a tak jsem si šel
prohlédnout nedaleký Grand Canyon a jeho vodopád. Vše bylo snadno
dostupné z vozu, a tak kolem desáté hodiny jsem započal pěší výlet
na horu Mt. Washburn. Byl to poměrně snadný trek, který sliboval nevídané
výhledy, avšak kvůli lesním požárů, které nebyly okem patrné,
se vzduchem vířil smog, jež zhoršoval viditelnost. Na vrcholu hory
stojí obří strážní věž s trvalým dohledem. Nejenom odsud se
monitorují lesní požáry, které jsou pro tento park pověstné. K obědu
jsem zbaštil sušenky se sýrem a salámem kvality Gothaje a vrátil se
stejnou cestou k autu. Ušel jsem tak 12km a s převýšením přes 600m. Postřední
spojnicí osmičky Grand Loop Road jsem opouštěl park Yellowstone a takřka na výpary
v nádrži jsem dojel do městečka West Yellowstone, kde jsem natankoval plnou a
pokračoval dál do města na Snake River Idaho Falls.
Oblasti v
parku:
Old
Faithful - Dominantou je stejnojmenný gejzír, u kterého lze velmi
přesně předpovědět další erupci. Tryská až do výše 60m a to
po dobu až 5-ti minut. Oblast je plná jiných gejzírů a barevných tůněk.
Nedaleko gejzíru Old Faithful je po více než sto let postaven obří
srub. Ve vstupní hale se nachází krb, vysoký 12m.
Norris
- v této oblasti se nachází největší gejzír na světě -
Steamboat geyser (až 130m). Gejzír Echinus zde tryská horkou vodu a páru
každou hodinu.
Mammoth
hot springs - jsou jedinečným přírodním jevem, protože horká
voda tu stéká přes deset nad sebou položených terasovitých jímek.
Lower
and upper geyser basin - V těchto oblastech se nachází bublající
bahenní jezírka (fountain paint pot) nebo morning gloory pool, což je
jezero, které má tvar obrovského, uvnitř modrého a po krajích
zlatavého květu.
gejzír
- je v podstatě vodní pramen, který je ze země nepravidelně chrlen
a doprovázen párou. Pro tvorbu gejzírů je třeba dostatečného množství
vody a magma z nedaleké vulkanické činnosti musí být blízko k
povrchu země. Aby vznikl gejzír ve vulkanicky aktivní oblasti, musí se povrchová voda nashromážděná ze srážek, odtávajícího sněhu, řek či z jiných zdrojů dostat do kontaktu s magmatem. Popraskaná zemská kůra umožňuje pronikání povrchové vody do spodních částí či shromažďování podpovrchové vody do vhodných prostor, kde chladnější voda naráží na oblasti žhavého magmatu vystouplého blízko povrchu. Pronikání vody horninami může být velice pozvolný proces, který může zabrat i několik století. Jelikož vznik gejzírů vyžaduje podstatně vyšší teploty než je obvyklá v prvních kilometrech zemské kůry, je výskyt gejzírů spojen s vulkanicky aktivními místy.
Většina gejzírů má dva zdroje vody. První přináší do systému značné množství povrchové studené vody. Druhý je tvořen menším množstvím podzemní vařící vody ohřáté magmatem. Teplá a studená voda se spolu mísí v podzemním rezervoáru. Horká méně hustá voda má tendenci stoupat vzhůru konvekcí systémem trhlin a prasklin k povrchu (většina gejzírů je vázána na oblasti zlomů), kdežto studená hustší voda z povrchu se tlačí do spodních oblastí, až se celý systém naplní vodou. Magma a voda si vyměňují tepelnou energii, magma se nepatrně ochlazuje, kdežto voda je ohřívána. Protože je v hloubce vystavena okolnímu tlaku hornin a vodního sloupce nad místem ohřevu, bod varu je vyšší než u vody za atmosférického tlaku, tudíž se voda začne přehřívat. Na povrchu gejzíru je voda ochlazována atmosférou. Jelikož je voda přehřátá, přechází okamžitě do plynného skupenství v podobě páry, která má značně větší objem (vodní pára zaujme až 1600krát větší objem než původní vodní masa), takže může vytlačit část vody do výšky.Jeho
název je odvozen z islandského slovesa geysa znamenajícího
„proudit“. Každý gejzír je specifický a chová se jinak. U některých
gejzírů, jako Old Faithful, se dají další erupce předpovědět. Při
výpočtu se vychází z délky poslední erupce. Pro gejzír Old
Faithful platí, že pokud byla erupce slabší, kratší než 2,5min,
pak další přijde za 62 minut. Pokud erupce trvá mezi 2,5 a 3,5
minutami, tak následující lze očekávat po 85 minutách. Je-li
erupce delší než 3,5 minuty, další přijde po 88 minutách. Na světě je známo okolo tisíce gejzírů, z toho přibližná
polovina se nachází právě v Yellowstonském národním parku v USA.
Nejvyšší gejzír se jmenuje Steamboat geyser.
požáry
- Správci yellowstonského parku jsou zvyklí na každoroční požáry.
Na některých kopcích jsou postavené strážní věže, z kterých
strážci pozorují okolní krajinu. Kvůli požárům je ovzduší plné
smogu a viditelnost je leckdy snížená. Lesní požáry národního
parku Yellowstone v roce 1988 byly zajímavé pro svou intensitu, ale také
pro debatu, kterou vyvolaly ve Spojených Státech. Požáry vzplanuly v
červnu a nejdříve byly asi měsíc ponechány bez dozoru. V polovině
července, kdy shořelo asi 35 km2 lesa byl ale vydán příkaz, aby
byly uhašeny. Přes veškerou snahu hasičů se, ale zasažené území do týdne
rozrostlo na 1600 km2. Na vině byly pro oheň příznivé povětrnostní
podmínky. Vítr dosahoval rychlostí až 160 km/h a teploty se
pohybovaly okolo 32°C. V tomto počasí se oheň šířil rychlostí až
20 km/h. Do poloviny srpna, kdy se podařilo konečně dostat požár
pod kontrolu, lehlo popelem celkem asi 5666 km2 lesa. Mnohá turisticky
atraktivní místa a scenerie byla tak na dlouhá desetiletí poničena
nebo zničena zcela. Zajímavé je, že po rozsáhlých požárech se
krajina pozvolna regeneruje a vegetace bývá nejbujnější. Sluneční
světlo dopadající na náhle odhalenou lesní půdu ještě znásobuje
hnojivý účinek popela, bohatého na dusík.
bizoni
- Předchůdci dnešních bizonů se do Ameriky dostali z Asie přechodem přes pevninský most v místě nynějšího Beringova průlivu.
Bizoni rozeznávají pouze pohyb, neboť mají slabý zrak. Naproti tomu mají výborný čich – dokážou větřit až na vzdálenost dvou kilometrů, ucítí trávu pod třiceticentimetrovou pokrývkou sněhu. Ačkoli vypadají těžkopádně, v cvalu dosahují rychlosti 50 km/hod. Tímto tempem jsou schopni běžet půl hodiny i déle. Dožívají se 15 až 20 let. Dnes se s bizony můžeme setkat v chráněných oblastech, indiánských rezervacích a na soukromých rančích. Jedna z největších populací žije v Yellowstonském národním parku.
Obdobou bizona je v našich končinách zubr.
Jezero
Yellowstone - je největším jezerem v této oblasti. Břeh měří
úctyhodných 176km a dosahuje hloubky až 118m. Leží v nadmořské výšce
2133mnm.
|
|