Úvodem:

Spojené státy americké jsou světová velmoc, která však pomalu vyhasíná. Zatím mají dominantní postavení na poli vědy, ekonomiky a vojenské síly. USA jsou největším dlužníkem, ale zároveň i věřitelem na světě. Jejich demokracie byla založena na drancování původních obyvatel. USA jsou největšími světovými konzumenty ropy a patří mezi největší producenty skleníkových plynů.  Životní úroveň je zde nad poměry vysoká, žijí převážně na dluh, ale jsou zde propastné rozdíly mezi chudými a bohatými. Ceny potravin jsou vzhledem k příjmům nízké, jako i jiné spotřební zboží, ale za veškeré služby se platí, a to nemalé částky. Semestr studia na prestižní univerzitě 10 000 USD, návštěva lékaře 100 USD, zubní korunka 2 000 USD a dalo by se pokračovat. Je dobré mít na paměti, že Američan dělá vždy jen to, z čeho má profit. Ameriku jsem navštívil několikrát za posledních deset let a mohu říci, že se mění. Lidé jsou ustrašenější, americké holky už nejsou tak baculaté a benzín výrazně dražší. V obchodech jen stěží naleznete domácí výrobek, většina zboží se dováží z Číny.

Stručná historie:

Původní obyvatelstvo (Indiáni a Eskymáci) osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Pro současnou evropskou civilizaci byla Amerika objevena výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již dříve předtím přistáli u břehů Ameriky Vikingové (1000 n. l.).  V dalších staletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií, základ budoucích USA. Bezohledné zásahy Británie do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. V roce1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu.

Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) (1812-1814). Spojené státy vyhlásily válku v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však, jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky a obě strany se tedy dohodly na návratu ke status quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze. Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré shody).

Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států, které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu.

Mohutný hospodářský rozvoj (kolem roku 1890 se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války byl doprovázen další expanzí na západ. Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak Spojené státy rozrostly i mimo vlastní americkou pevninu především do Karibiku a do Tichomoří. Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců rozhodujícím způsobem přispěla k jejich vítězství. Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy území OSN v Tichém oceáně. Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí.

Doprava v USA:

V USA se dá ve většině případů cestovat autem nebo letadlem. Vlaky slouží výhradně pro nákladní dopravu a autobusy vozí cestující na kratší vzdálenosti. USA mají nejrozvinutější leteckou dopravu, a tak koupit vnitrostátní letenku je stejně složité, jako u nás jízdenku na vlak. USA jsou především kolébkou motorismu, a tak není problém v kterémkoli větším městě si zapůjčit automobil. Cena paliva roste i ve Spojených státech a za posledních cca 10 let byl nárůst stejně dramatický, jako u nás v 90-tých létech. Dřív jsem za plnou nádrž vozu „mid-size“ platil 15USD, pak 35USD a nyní bezmála 50USD. Přesto 1 kilometr jízdy i se zahrnutím ohromné spotřeby vozu vychází na 1,5Kč. Pro našince je cestování po USA poměrně drahé, s ohledem na velké vzdálenosti, které je třeba pokořit. Vzdálenosti, spotřeba, ale i množství paliva jsou uváděny v jednotkách systému „imperiál“. Přepočíst ujeté kilometry není zas tak složité, ale uvědomit si spotřebu auta, která se uvádí v mil/gal, je horší. Platí totiž, že čím vyšší tím lepší. Na silnicích platí i jiné zvláštnosti:

• Pokud odbočujeme vpravo a je na semaforu červená, lze odbočit, jen zastavíme a zkontrolujeme, že je to možné.

• Přednosti zprava tu neplatí. Křižovatkou projede první ten, kdo přijel dřív.

Pokud chceme natankovat auto, máme dvě možnosti. Odhadnout množství paliva, to dopředu zaplatit u kasy a tankovat. Nebo platit u stojanu přímo kartou, i to má svá úskalí, stojan neakceptuje PIN kód u karet vydaných mimo USA a je tedy třeba zvolit zadání ZIP a vyplnit 00000. Pak si natankujete nádrž dle libosti. I když i jeden háček tu je, některé čerpací stanice neakceptují kreditní karty, nýbrž jen debetní. Kvalita paliva je USA výrazně horší než v Evropě. Benzín lze koupit s oktanovým číslem 87, 89 a 91. Proto americká auta mají velmi vysokou spotřebu a relativně malý výkon, vzhledem k objemu svého motoru. Proto se vyplatí kupovat kvalitnější benzín, auto je hospodárnější a lépe jede, zejména v kopcovitém terénu automatická převodovka méně řadí.

Pozor, některé staré mobilní telefony nefungují, protože nemají frekvenční pásmo pro Ameriku.

Potraviny a stravování:

Obchody nabízí obdobný sortiment potravin jako u nás. Akorát i tady věda a genetické inženýrství je o řádný krok před námi. Jogurty jsou příliš sladké a ne tak poctivé jako z našich obchodů. Potkáte tu monstrózní rajčata, velikosti grepu. Originál nápoje Coca Cola je výrazně sladší. Asi nikoho nepřekvapí, že národním jídlem je hamburger a hovězí steak. Američané jedí hamburgery nejen v sítích rychlého občerstvení, ale i v luxusních restauracích, a to na tisíc způsobů. Ceny potravin jsou o něco málo vyšší než u nás, avšak pokud hledáte kvalitu, zaplatíte výrazně víc. Chléb se dá koupit za 1 nebo 2 dolary, ale také za deset! Pokud vám hamburgery nechutnají, najíte se poměrně snadno v jiných fast foodech. Kromě hamburgerů v USA frčí i mexická kuchyně, zejména famózní pokrm Burrito.

Lidé a náboženství:

Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, k němuž se hlásí cca 80% obyvatel, z toho  2/3 jsou protestanti. V oblasti Utahu, zejména ve městě Salt Lake City žijí Mormoni (Církev Ježíše Svatých dnů). Učí se tomu, že je třeba se vyvarovat škodlivých látek pro lidské tělo, a tak nepijí alkohol, kávu, nekouří, nedrogují a propagují konzumaci ovoce a zeleniny. Křest přijímají až v osmi letech, aby měli rozum a mohli vyhodnotit význam tohoto obřadu. V minulosti církev praktikovala mnohoženství.

V USA je velmi rozmanitá populace, a to 31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než 1 milion. Je to dáno imigrací, která provázela a stále provází Spojené státy po celou dobu jejich historie. Od 17. století se do Spojených států stěhovali hlavně Evropané, v posledních několika dekádách imigranty představují přistěhovalci z Latinské Ameriky (hlavně z Mexika, Kuby a Portorika) a z Asie. V USA není zákonem daný úřední jazyk, ale více než 80% populace mluví anglicky.

Americká auta:

Američané se vozí ve velkých vozech s velkoobjemovými motory. Auta jezdí převážně na benzín a téměř všechna jsou vybavena automatickou převodovkou. Přestože USA daly světu první automobil a bezesporu byly i průkopníky na tomto poli, jejich silnice se postupně zaplňují japonskými vozy. Detroit, město automobilů postupně umírá, a to s každou zavřenou automobilkou a klesající poptávkou. Americe kralují tři velké koncerny, kterým patří i další evropské nebo asijské automobilky:

Chrysler: Chrysler, Dodge, ENVI, Jeep

GMC: Chevrolet, Buick, Cadillac, GMC, Pontiac, Oldsmobil, ?Hummer?

Ford: Ford, Mazda, Lincoln