Craters of the moon

Craters of the moon je národním parkem ve státě Idaho. Svůj název nese zřejmě kvůli podobnosti s krátery na měsíci, i když jen z leteckého pohledu. Je to vulkanická oblast a hlavním skvostem jsou obří vyhaslá lávová pole z nedalekých sopek. Park zaujímá rozlohu 1600m2 a lávová pole dosahují stáří 15000 let. Poslední ničivá erupce byla před 2000 lety. V parku je na 25 obřích kráterů sopek a lávová pole jsou rozvětvená do 60 proudů a nejdelší měří 60mil. Naopak největší hloubka lávového pole je 180m.

Kvůli opravě silnice byl park z velké části uzavřen, ale díky tomu jsem měl vstup zdarma. Počasí bylo zamračené, což bylo do jisté míry příjemné, ale k focení nepraktické. Kromě dvou naučných stezek jsem absolvoval i dva nádherné výlety. První výlet měl v jednom směru 3.5km a dostal jsem se až na hranu severního kráteru. Trasa vedla přes četná lávová pole, umožnila mi i nahlédnout do malých jeskyněk a pozorovat strukturu lávy. Láva na povrchu vytvořila nové ornamenty a skalní útvary. Kráter byl sice zasypaný, nicméně hluboký a podle různé skladby hornin i barevný. Bylo po sezóně, a tak jsem potkal minimální množství lidí. Druhým výlet mířil k rozlehlým lávovým polím a k lávovým jeskyním. Do těchto jeskyní je nezbytné povolení (permit), který ovšem zdarma vydají na informacích, jen pokud jim návštěvník prokáže, že již v minulosti navštívil jeskyně na území USA. Popovídal jsem si s rangerkou a seznámil ji, že jsme před několika lety navštívil jeskyně v Grand Canyonu, a kupodivu to stačilo a permit jsem získal. Jeskyně neboli Lava tube jsou pod povrchem a nejdelší měří asi 15mil, není však v celé délce průchozí.

V roce 1961 navštívili park Craters of the Moon američtí kosmonauti z projektu Apollo 14 - Alan Shepard, Edgar Mitchell, Joe Engle a Eugene Cernan. Zdejší lávová pole jim pomáhala simulovat prostředí na měsíci.

Láva je geologické označení roztavené horniny, která se dostává na povrch během sopečných erupcí. Jejím podzemním ekvivalentem je magma, které vystupuje sopečným jícnem a nebo v okolí zlomů a prasklin na zemský povrch, kde se následně rozlévá do okolí v závislosti na své viskozitě. Teplota lávy se pohybuje v rozmezí mezi 700 až 1 200 °C. Je tvořena roztavenými fázemi hornin, krystaly a plyny, které při kontaktu s okolním prostředím začínají vlivem nevyvážené teploty chladnout. Láva se většinou dostává do vzájemné interakce se dvěma nejdůležitějšími prostředími – vodou a vzduchem, které ovlivňují její výsledný vzhled (texturu, strukturu) a vlastnosti. Při kontaktu s vodou dochází k rychlému utuhnutí lávy vlivem prudkého ochlazování, což se projevuje na vzniku sklovité struktury na povrchu. Dochází ke vzniku lávových polštářů, kterými je tvořena větší část oceánského dna na oceánské kůře. Při ochlazování vzduchem dochází k pozvolnějšímu ochlazování lávy a k tvorbě krystalických struktur ve jejím nitru. V závislosti na mocnosti tuhnoucí lávy, může láva tuhnout od několika minut po roky. Při dlouhodobějším tuhnutí lávy dochází často ke vzniku kamenných varhan.

Láva typu aa (ah-ah) Je kyselá láva, díky vysoké viskozitě je málo pohyblivá a špatně soudržná, s tendencí tvrdnout již v jícnu sopky a tím zapříčiňovat její ucpání. Následný výstup dalšího magmatického materiálu zapříčiňuje narůstání tlaku v jícnu, což vede ke vzniku explozivních sopek. Explozivní sopka pak následně během exploze vyvrhuje část svého vulkánu do okolí, čímž způsobuje materiální škody. Společně s tím dochází ke vzniku pyroklastického mraku, jenž může zasáhnout velké okolní oblasti. Častým případem jsou tendence vytvářet vytlačené kupy, sypané kužele sopek a podobné útvary.

láva typu Aa	láva typu Pahoehoe

Láva typu pahoehoe (Pa-hoy-hoy) 
Je zásaditá láva s velmi malým obsahem SiO2, což se projevuje nízkou viskozitou (= velkou tekutostí) a špatnou přilnavostí. Láva pahoehoe je velice pohyblivá (až desítky km/h), schopná urazit několik kilometrů lávovými kanály či po povrchu než se ochladí a ztuhne. Jejím častým výlevem a pohyblivostí vznikají štítové sopky a rozsáhlé výlevné platformy, které jsou základní stavební jednotkou kontinentální kůry. Nebezpečí tohoto typu lávy je v tom, že během výlevu zasáhne velké oblasti, ve kterých dochází ke vzniku lávových jezer, či se může rychle přemístit do oblasti poměrně vzdálených od místa erupce.

Ta samá láva může téci jako pahoehoe nebo jako Aa, avšak záleží však na tom, jakou má viskozitu. Proto i z jednoho kráteru může vytékat láva jako Aa nebo Pahoehoe.