Atomic City

Ráno jsem chvilku počkal, než otevřou informační centrum, abych získal podrobnosti k plánované cestě a zejména k Atomic City. Ale k mému zklamání byla expozice v atomovém městečku uzavřena. Prohlídky jsou možné, ale jen během letních prázdnin a zrovna předchozí víkend byla poslední možnost prohlídky. Ale i tak jsem se z městečka Idaho Falls vydal za dalším dobrodružstvím po nehostinných pláních státu Idaho, do míst, která poprvé přinesla mírové využití jádra atomu. Obloha byla zamračená a nádherně svou modří oponovala žlutým polím. Po nějakém čase pole zmizela a kolem byla hlína, kamení a později i láva. Asi 100mil směrem na západ od Idaho Falls se nachází oblast Atomic City, kde byl zkonstruován první atomový reaktor na světě (1951). Byl to první reaktor EBR-1 (Experimental Breeder Reactor) na světě vůbec, který byl schopen vyrábět elektrickou energii. S tímto reaktorem se počítalo při budování nedalekého města Arco (40mil). Jenže lidé do města nepřicházeli, a tak se rozvoj města zastavil, a tím i potřeba vlastní elektrárny. Je třeba podotknout, že doba tenkrát byla spartánská a radioaktivní odpad se skladoval na poli, hned za budovou elektrárny. Dodnes je toto území monitorováno dosimetry a je řádně oplocené. Kromě prvního atomového reaktoru zde probíhal a nadále probíhá v laboratořích INL (Idaho National Laboratory) vývoj i jiných prostředků na bázi štěpení atomu. Cílem byl nejen jaderný výzkum, ale i pohon dopravních prostředků, jako jsou automobily, lodě, lokomotivy nebo letadla. Nad čím vědci nyní bádají lze jen stěží odhadnout. Expozice reaktoru EBR byla uzavřená, ale před jeho cihlovou budovou byly vystaveny rovněž zajímavé exponáty. A to atomová lokomotiva, která kvůli těžkému nákladu jezdila po čtyřech kolejích nebo dva atomové motory pro pohon letadel.

Do laboratoří INL jsem neměl šanci se dostat, vše bedlivě střežila strážní služba a kamerový systém. Nasycen informacemi jsem pokračoval dál do městečka Arco a odsud do národního parku Craters of the Moon.

V roce 1951 byl poprvé spuštěn atomový reaktor s označením EBR-1 (Experimental Breeder Reactor). Byl to první reaktor na světě vůbec, který byl schopen vyrábět elektrickou energii. S tímto reaktorem se počítalo při budování nedalekého města Arco. Jenže lidé nepřicházeli, a tak se rozvoj města zastavil a tím i potřeba vlastní elektrárny. Je třeba podotknout, že doba tenkrát byla spartánská a radioaktivní odpad se skladoval na poli za budovou elektrárny. Dodnes je toto území monitorováno. Kromě první ho atomového reaktoru zde probíhal vývoj i jiných prostředků na bázi štěpení atomu. Cílem byl jaderný výzkum, ale i pohon dopravních prostředků, jako jsou automobily, lodě, lokomotivy nebo letadla. O několik let později, v roce 1955 byl započat vývoj prvního atomového letounu ANP (Aircraft Nuclear Propulsion). Konstrukce se potýkala s řadou problémů, a tak se do vzduchu vůbec nedostala. Jednou slabinou bylo stínění, které značně zvyšovalo váhu stroje, a i tak se počítalo, že pilot bude ozářen. Dalším otazníkem bylo, jak zajistit bezpečnost a spolehlivost atomového letounu:

• Redundancí komponent nebo systémů, což je v případě atomového reaktoru problém.
• Sice jedním, ale za to reaktorem s optimálním návrhem.
• Se dvěma reaktory
• Kombinace atomového letounu s klasickým spalováním leteckého benzínu (kerosenu)

experiment HTRE-1	experiment HTRE-2

Na vývoji se podílely dvě firmy GE a Pratt & Whitney, obě s bohatými zkušenostmi při vývoji leteckých motorů. Každá šla ve vývoji vlastní cestou, zatímco GE vyvíjelo jaderný motor s přímým cyklem, tak Pratt & Whitney s nepřímým. Obě řešení měla svá pro a proti. U přímého systému proudí vzduch přes turbínu k reaktoru, který vzduch ohřívá a horký vzduch roztáčí lopatky výstupní turbíny, a tak vzniká tah. Vzduch zároveň ochlazuje reaktor od přehřátí. Nepřímý systém pracuje na podobném principu, avšak vzduch neproudí přes reaktor přímo, ale přes tepelný výměník. Teplo se z reaktoru odvádělo kapalinou, většinou kapalným kovem, jako je třeba při daných teplotách olovo, anebo vodou při velmi vysoké teplotě a tlaku (820°C, 345bar). USA v té době takové technologii nebyly nakloněny, protože přinášela řadu rizik, i když ji použili na některých atomových ponorkách.
Prototyp přímého atomového motoru od GE měl označení HTRE-1. Jeho nástupci HTRE-2 a 3 sice byly lehčí, ale do vzduchu se rovněž nedostali, i když teoretické parametry nebyly nijak špatné, rychlost až 460mph a rádius měl být 30000mil. Během testů došlo k řadě chyb a podařilo se zamořit 1500 Acr půdy (cca 600ha). Projekt byl nakonec ukončen, zejména z ekonomických a politických důvodů. Dodnes tu však funguje společnost Idaho National Laboratory, která provádí různé fyzikální experimenty.

 

nekonečná pole v Idaho	nekonečná pole v Idaho	atomic city	cesta k reaktoru	Idaho National Laboratory
Breeder reactor EBR1	vstup k reaktoru	kontrolované pásmo	Breeder reactor EBR1	experiment HTR-3
experiment HTR-2	experiment HTR-2	experiment HTR-2	experiment HTR-3	experiment HTR-2
experiment HTR-3	vývoj atomového letadla	princip atomového motoru	letadlo, které nikdy nebylo	letadlo, které nebylo
	atomová lokomotiva	atomová lokomotiva	General Electric	experiment HTR-3
experiment HTR-3	experiment HTR-3	vědecký tým	atomový bombardér	základna
zmřený pokus	základna	jídelníček	Breeder reactor EBR1	Breeder reactor EBR1
expozice	Idaho National Laboratory	Breeder reactor EBR1	Breeder reactor EBR1	Atomic area
nuclear reactors	vězeňský autobus	památník vojákům na ponorce	Arco memorial	Arco memorial
Arco memorial	Arco memorial	Arco	atom za mír