|
Varanássí Úchvatné hinduistické město Varanássí leží na břehu řeky Gangy. Právě sem se sjíždějí věřící, aby se očistili v posvátné řece. Někteří zde ukončí svoji životní etapu, nechají se spálit a popel rozprášit do řeky. Břehy jsou lemovány stupňovitými gháty (přístaviště), kde se každého dne shromažďují tisíce poutníků, aby zde vykonali rituální koupel. Varnássí, město světel, patří k nejstarším v Indii a prý je založil sám Šiva. Není divu, že je zde spousta chrámů zasvěcených právě jemu. Za zmínku stojí Zlatý chrám Vischwanatha, který jsme dokonce navštívili. Dostanete se tam křivolakými uličkami, kde potkáte nejednu krávu, jak okusuje odpadky pohozené na ulici. Cizinci se většinou dovnitř nedostanou, nám se to však podařilo, ale za cenu důkladné bezpečnostní prověrky. Nejprve jsme odevzdali veškeré věci včetně fotoaparátů do úschovy pouličnímu prodavači a to bez jakéhokoliv dokladu nebo lístku. Jinde jsme ponechali boty a teprve pak jsme šli na samotný pohovor. Komisař se nás ptal na důvod naší návštěvy, rozhodně se mu nelíbila odpověď, že jsme turisté a že se chceme podívat dovnitř. Když jsme mu ale řekli, že se chceme blíže seznámit s vírou, povolil a my jsme zavítali do Šívovy svatyně. Dovnitř nás doprovázel otrapa, který pod vidinou peněz, nám vysvětloval rituály. Vevnitř skákali opičky makak a všude byla spousta květin. Šlapali jsme bosky ke kašně, kam jsme vhodili květinu, za to jsme obdrželi puntík na čelo. Když předáte kvítek, musíte Šívu pohladit, dotýkáte se však kamene ve tvaru omfalos (mužského přirození), což je jedna z podob, kterou na sebe Šíva bral. Houfy meditujících lidí, ortodoxní víra vše bylo kolem nás, že jsme se začali pomalu bát, jestli se vůbec vrátíme zpět. Varanássí je městem všech věřících, neboť v blízkém sousedství chrámu Vischwanatha stojí muslimská mešita. Není tedy ani divu, že ulice jsou plné nejen věřících, ale i vojáků. Při hledání hotelu ve Varanássí je třeba si dát pozor na zprostředkovatele. To jsou lidé, kteří se nalepí na skupinu turistů a ukazují jim cestu k hotelu. Ti pak nevědomky zaplatí dražší ubytování, aby hoteliér mohl odměnit svého zprostředkovatele. Nám se podařilo zamluvit hotel Puja Guest House po telefonu. I na nás se nalepil otrapa, ale zplakal nad výdělkem. Cena již byla daná a velmi dobrá (250Rp). Dalším dobrým hotelem je Alka. V době naší návštěvy, byla řeka Ganga poněkud úzká, vždyť bylo několik týdnů před monzunem. Pak hladina řeky stoupne a gháty se zaplní vodou. Hinduisté považují vodu z řeky za elixír života a nedají na ni dopustit. Každý z ghátů má své poslaní a je nádherné je pozorovat přímo z loďky za východu slunce. Pozor však na převozníky, ti leckdy využijí situace a cenu značně nadsadí nebo čtvrt hodiny vylévají vodu z lodi. Druhý břeh Gangy je údajně čistší a slouží rovněž k rituálům. Varanássí je neuvěřitelně špinavé město. Lidé na ulici močí a zanechávají své exkrementy. Ulice jsou plné domovního odpadu, který ještě v druhé fázi zpracovávají krávy a jiná domácí zvířata. Zápach je tak silný, že si nejste vůbec jisti, zda-li jste na ulici nebo špinavé toaletě. Indičtí muži močí vsedě, jen na veřejných toaletách ve stoje. Toalety nemají dveře, je to jen taková zídka, odkud moč vytéká přímo na ulici. Druhý den naší návštěvy ve Varanássí jsme byli svědky celkové očisty města. Uklízeči posypali chodníky a gháty dezinfekcí a pak celý nepořádek spláchli hadicí do řeky Gangy. Nedaleko Varanássí, asi 10km od nádraží Cantonment se nachází Sarnáth. Jde především o významné buddhistické poutní místo. Právě tady ve stinném lesíku v šestém století před naším letopočtem promluvil Sidhárata Gautama, který posléze vešel ve známost jako Buddha. Je pozoruhodné, že ačkoli buddhismus vznikal a zprvu se i vlivně šířil na území Indie, přesto se nestal větším duchovním náboženstvím v samotné Indii, nýbrž spíše v okolních asijských zemích. Přestože je to jedno z nejlidnatějších světových náboženství (společně s křesťanstvím, islámem, hinduismem), v Indii má jen velice malé zastoupení (kolem 1,5% z celkového počtu obyvatel).V Sarnátu kromě rozsáhlého archeologického naleziště stojí za návštěvu archeologické muzeum, kde je mimo jiné vystaveno sousoší čtyř lvů, jež jsou indickým národním symbolem. Najdete tu i Buddhu v mnoha podobách. Do Sarnátu se nejlépe dostanete motorikšou. Náboženství Původním náboženstvím indického národa je Hinduismus, dnes ho vyznává 83% obyvatel. Přesto je Indie nábožensky snášenlivá země, tolerují se zde různé náboženské směry. Na západě převládají muslimové, v oblasti Uttar Pradéšu hinduisté, na severovýchodě země buddhisté, kromě toho v Dillí a v Punjabu Sikhové. Ve městě Bodygáya potkáte zastoupení všech náboženských skupin. Základem hinduistického řádu je systém mnohastupňových kast. Rozdělení kast je hierarchické, člení obyvatele na bráhmány (kněze), kšátrije (válečníky), vaišje (rolníky) a šúdry (služebníky). Mimo tento systém stojí dalité (nedotknutelní). Pro život jednotlivce je však důležité dělení podle etnického původu, kulturní tradice, náboženství a zaměstnání. Sňatky jsou povoleny pouze uvnitř skupiny. Spalování lidí ve Varanássí Lidé v Indii věří v posmrtný život. Pokud zemřou a nechají se spálit ve Varanássí, dostane se jim okamžitého odpuštění svých hříchů a dosáhnou nirvány. Přicházejí sem staří a nemocní lidé, kteří zde dožijí. K tomu jsou určeny dva domy poblíž spalovacího ghátu. Na břehu řeky gangy najdeme spousty ghátů, každý má svůj účel, významnost a ke spalování slouží gháty dva. Jeden se nachází na začátku města a jeden na konci, kde posvátná řeka Ganga opouští Varanássí, který se jmenuje Manikarnika a je nejznámějším. Kremační proces má svá pravidla a je pevně spjatý s Gangou. Denně dokáží zpopelnit na 400 lidí. Zesnulý je zcela zabalen do zlatavé látky a vzezřením pak připomíná mimozemšťana. Těla jsou někdy malá, ale mnohdy i nafouklá. Na bambusových nosítkách jsou přinesena ke spalovacímu ghátu a smočena v posvátné řece. Kromě náboženských důvodů a rituálu to má i jeden fyzikální důvod. Látka okamžitě neprohoří a samotné tělo rychleji shoří. Hranici zapaluje nejstarší syn, zapálí ji otýpkou slámy z jiného ohně nebo ohně, který je někde udržován. Nepoužívají petrolej, sirky apod.Lidé se zde spalují na dřevěných hranicích a k jejich spálení je třeba zhruba dvojnásobek dřeva, než sami váží. Dřevo je drahé, kilogram stojí kolem 180Rp (90Kč). Spalování trvá podle pohlaví a hmotnosti od tří do pěti hodin a po té je popel rozprášen do řeky Gangy. Indičtí bohové Indové mají nejen mnoho obyvatel, ale také velké množství bohů. Bráhma jako stvořitele, Višnu jako ochránce a Šiva jako ničitel. Šiva působí nepřístupně a záhadně, dokáže se projevovat i jako bůh stvoření. Většinou bývá uctívám jako znovustvoření, tzn. falus ve spojení s vulvou. Velmi oblíbeným bohem je Ganéša, podsaditý muž s velkou sloní hlavou. V jedné ze svých čtyř rukou drží kel, v druhé váhy se svými oblíbenými sladkostmi. Většinou odpočívá na kryse, která je jeho jezdeckým zvířetem. Hanuman je velitelem opičí armády, s jejíž pomocí Ráma porazil krále démonů Rávanu a získal zpět svoji ženu Sítu. Tím se dostal mezi uctívané indické bohy.
|
