Tento den byl vskutku pohodový. Na výběr bylo ze dvou tras, jedné s délkou jen 35km a druhá měla něco kolem 60km. Spolu s párem Helenou a Pavlem jsme to zkombinovali a nakonec jsme ujeli pěkných 80km. Jediné, co jsme nezvládli, byly ruiny Babostras. Namířili jsme na východ podél přehrady Guadalhorce až k železničnímu tunelu. Cesta byla vlnitá a po šotolině, ale příjemná. Docela mne překvapilo, jakou luxusní železnici mají. Pak jsme najeli na asfalt a začali jsme víceméně stoupat. a pak nás čekal nádherný sjezd do El-Chorro. El-Chorro je známé díky soutěsce a jejím vysutým lávkám. Nad soutěskou El-Chorro se nachází přečerpávací elektrárna. Lávky se opravovaly a soutěska tak byla turistům nedostupná. Lávky byly nedávno záměrně odstřeleny, aby turisté a jiní zvědavci nepřišli k úrazu. Náš řidič Vávra strhl ještě Bětku, Honzu a Terezu, půjčil jim lezecké vybavení a vydali se tam. Jenže montéři je z lávek vykázali. Pod soutěskami jsme si dali v malé hospůdce pivko a tapas a pokračovali pěkně z kopce do města Álora. Koupil jsem pěkný kus melouna a pozval přátele na malou svačinu. Město Álora bylo obratovým, a proto, že jsme jeli z kopce, tak nás čekal pěkný výšlap. Kousek za městem jsme potkali Pavla z Ostravy!!!, který si doporučenou trasu dával v obráceném pořadí. Cesta šla do kopce a slunce pořádně svítilo. V lázeňském městečku Carratraca jsme potkali partu z Mariánských lázní. Za městem byl zlom a čekal mne pěkný sjezd do města Ardáles, jenže na zlomech dochází ke změně počasí, a tak začalo pořádně pršet. Promočený jsem se schoval k dalším lidem z naší výpravy pod silničním mostem. Pozdní oběd jsem si dopřál ve městě Ardáles, objednal jsem si kuřecí křídla diavollo, která byla tak sytá, že jsem si ani večer nedal pizzu v kempu.

Soutěska El-Chorro se nachází v přírodním parku Ardáles na řece Rio de Guadalhorce. Soutěska je především vyhlášená díky královským chodníčkům (El Caminito del Rey), které na jejím úbočí visí. Tyto chodníčky sloužili králi Alfonsu VIII., aby po nich mohl slavnostně otevřít zdejší přehradu, otevřenou v roce 1921. Chodníčky se nyní opravují a snad brzy budou plné turistů. Doposud byly oba konce odstřelené, aby tam lidé nemohli, nicméně s pomocí lan a ferátových setů byly přesto dostupné.