Na letiště jsem se odvezl vozem, cena včetně parkování byla příznivější, nežli pražští drožkáři. Těsně před letištěm mne zastihla mlha, navíc v neznámých místech, neboť jsem vezl auto na centrální parking do obce Středokluky. I tak jsem byl na letišti před pátou hodinou. Delegátka z Adventury mi předala balíček s letenkou a hrdě jsem se vydal na odbavení. Čekal na nás stroj belgických aerolinií Airbus A319. V letadle je to vždy padesát na padesát, kdo s vámi sedí, jestli muž nebo žena. Vždy uvítám roztomilou společnost, nicméně tentokrát si přisedla novicka a po celou dobu letu hloubala v  knize knih. Jednou z ní bude vzorná řádová sestra. Přestup v Bruselu byl v pohodě s dostatečnou časovou rezervou. Dal jsem si ve stánku panini prsuto a nedlouho čekal na další let. I poslední část letu byla hladová a poněkud dlouhá, neboť jsme se zdrželi ve vzduchu o půl hodiny. Kapitánka posadila stroj před polednem a za chvilku jsme nastoupili do "provoněného" autobusu Adventury. Autobusem se linul odér od zbytku osazenstva, který den před tím zmokl ve Francii. Účastníci byli poněkud staršího data narození, ale i tak jsem nebyl nejmladší. Vedle mne seděl Pavel z Ostravy, a byla s ním zábava. Večerní prohlídka Córdoby byla moc hezká. Na večeři jsem zašel do restaurace El Pistol a potěšila mne srnčí s opečeným bramborem. Již po tmě, a jen zvenčí jsem si mohl prohlédnout mešitu, která městu dominuje. Prošel jsem si i románský most. Hřebem večera však byly dvě Popelky, které ovládaly popelářský vůz. Nasycen a docela unaven jsem se vrátil do kempu a šel spát.