Mojstrana
  Je jednou ze vstupních bran do Triglavského národního parku. Je zde info-centrum. Kousek za hranicemi s Rakouskem (10km od Karawanken tunelu), zde jsme nechali auta na veřejném parkovišti u výtečné pizzerie "Kot" na 14 dní, bez problémů. Příjemný kemp Kamne přes hlavní silnic v Dovjei (5€, za koupené žetony teplá voda, občerstvení, výhled na Triglav). Odtud jsme zdolali Triglav v pohodě tam a zpět za jeden den viz. Triglav níže.
   

Julské Alpy
 Jsou nejmohutnějším pohořím jihovýchodních vápencových Alp s vrcholy přes 2000 m.n.m.. Tento národní park je ideální místem pro vyznavače trekingu a horolezectví. Překrásné bílé štíty, horská jezera, horské chaty (koči), výhledy,... 
   

Dom Planika ( 2408 m.n.m.)
 Nejvyšší výchozí místo na Triglav, většinou již na lehko (feráty), těžší batožiny je možné nechat na chatě. Je tu možné zakoupit balenou vodu, pivo, občerstvení, ale ceny jsou se 100% přirážkou. Je možné tu také přespat. Více viz. níže Triglav. 

Triglav Nejvyšší hora Julských Alp , Slovinska. Symbol Slovinska, státní vlajka. Vyhledávaný cíl horských turistů. Jeho zdolání není tak zcela jednoduchou záležitostí, ale středně zdatný  turista by ho měl v pohodě zvládnout. Technicky náročnější úsek začíná až od chaty Planika, kde za příkrým kamenným polem začíná jištěná cesta lany po hřebeni triglavského masivu. Helma není potřeba, pokud před Vámi  nebo proti Vám nejde  bezohledný turista, který svou  neobratností shazuje kameny. Schůdnost trasy samozřejmě závisí především na počasí. Nám se podařilo zdolat Triglav z kempu Mojstrana za jeden slunečný den, na lehko, pouze s vodou a svačinou. Stručný popis cesty: Z kempu v Mojstraně jsme se přiblížili autem přes Zg.Radovnu, dále po šotolině až na nejzadnější parkoviště v údolí Krma (cca. 900 m.n.m.). Odtud jsme v 7.30 vyrazili vzhůru přes M.Polje a Konjski preval na dom Planika (2401 m.n.m), kde jsme byli okolo 12h. Až sem se  jednalo o technicky nenáročné stoupání. Od domu Planika jsme se vydali, vybaveni pracovními rukavicemi, zprava po nejschůdnější jištěné cestě po triglavském hřebenu na  vrchol. Cestou jsme míjeli spoustu památníčků obětí hromů a blesků. Po dvou hodinách výstupu nás na vrcholu přivítal mladík, který zde prodával pivo a colu za 3€. Ten den (neděle) navštívilo Triglav asi 100 lidí. Vraceli jsme se stejnou cestou zpět k autu do údolí Krma, s tím , že v 15.30 jsme byli na dom Planice a v 19h u auta.    

Slap Peričnik (52 m)
 Nejvyšší vodopád Julských Alp. Na cestě z Mojstrany (4km) na Aljažev dom. Úchvatné. Dá se pohodlně dostat za vodopád.    

Planica
 Známý zimní sportovní areál se skokanskými můstky. Dějiště světových pohárů v letech na lyžích, leží kousek před hranicemi s Itálií.     

Lago del Predil (959m.n.m)
 Horské jezero na italské straně Julských Alp. Čistá voda, možnost koupele. Restaurace. Nad jezerem je Passo del Predil, přechod zpět do Slovinska.    

Sedlo pod Mangartom (2000 m.n.m)
 Asi 2 km pod  passem del Predil  uhýbá do leva asfaltka do sedla pod Mangartem, kde jsou krásné výhledy a je to asi nejvyšší místo, kam lze vyjet po silnici ve Slovinsku. Stoupání je dlouhé 11,5 km, zprvu  korytem řeky a poté množstvím serpentin s několika tunely. Nahoře končí asfaltová silnice šotolinovým okruhem s parkovištěm. Celou cestu Vás doprovází horské kozy.  

Soča
 Nejznámější slovinská řeka, která pramení asi v 1000 m.n.m. u městečka Trenta v Julských Alpách a vtéká do Moře v Itálii. Její dravost a meandry jsou vyhledávány především milovníky vodních sportů (rafting). Vyřezává do Julských Alp úchvatné kaňony.  

Vršič  (1611 m.n.m.)
 Nejnavštěvovanější a nejznámější silniční sedlo v Julských Alpách. Spojka mezi Trentou (620 m.n.m.) a Kranjskou Gorou (809 m.n.m.). V sedle restaurace, suvenýry, parkoviště. Slušné stoupání z obou směrů, neboť z každé strany sem dojedete po 25 číslovaných serpentinách.  

Bled  (475 m.n.m.)
 Malebné místo okolo Bledského jezera pod Julskými Alpami, klášter na ostrově, Bledský hrad, koupání, turistické centrum, veslování. 

Vintgar
 Soutěska na řece Radovně, asi 2km dlouhý placený úsek s lávkami, přírodní jezy. Poblíž Bledu. 

Bohinj  (525 m.n.m.)
 Malebné místo okolo Bohinjského jezera. Rekreační oblast pod Julskými Alpami. Koupání. Možnost si zajet na druhý nejvyšší vodopád Julských Alp , na slap "Savica" u "koči pri Savici",který je o jeden 1m nižší než slap Peričnik. Nebo se vydat dále na zapomenuté Bohinjské sedlo (1277 m.n.m), kde Vás přivítají krávy, malá restaurace a libový nocleh v seníku na sedle(viz. obrázek).

Postojenska jama
 Slovinsko je známo svými rozsáhlými krasovými útvary. Nejznámější z těchto jeskyň je právě Postojnska jama. Poblíž města Postojna. Je to tedy spíš komerční zábavní park, továrna na peníze než jeskyně. Okolo jeskyně jsou obrovské betonové hotely s promenádami, všude samé stánky, velká parkoviště. Do jeskyní se jezdí vláčky, trošku takový disneyland. Ale to nic neubírá na kráse jeskynních prostor. Vstupné činní cca 17€. V jeskyni je sice zákaz focení, ale beztak všichni turisté fotili. Můžeme říci, že se nám  Škocjanske jeskyně (druhé nejznámější jeskyně ve Slovinsku líbily více, protože nebyly tak pompézní a jeskynní interiér byl zajímavější). Další raritou Postojenské jamy je  tzv. "rybí človíček", neboli "Prometeus". Jde o jeskynního rybku s ručičkami a nožičkami, která nemá žádný pigment, protože žije stále ve tmě, dožívá se 100 let, rok nemusí vůbec jíst a vědci zatím nezjistili jak se tento živočich rozmnožuje. Vyskytuje se jen v  pár  lokalitách na světě. Zde si ho můžete prohlédnout naživo, jak v jeskyni, tak v odděleném pavilonu.

Predjamski grad
 Asi 12 km od  Postojenské jamy leží skalní hrad, jehož komnaty jsou vytesány ve skále. Součástí hradního areálu je další systém krasových jeskyní.

Škocjanska jama
 Lokalitou, která je zapsána na seznamu UNESCO, je areál Škocjanských jeskyní, které vznikli v místech, kde říčka Reka vtéká do podzemí a mění se v podzemní řeku a která vytéká po 60km pod  úrovní mořské hladiny. Vznikli tu tak jeskyně gigantických rozměrů (sály). Na útesech propadlé jeskyně zde vzniklo malebné městečko Škocjan. Z jeskyní se na zemský povrch jezdí lanovkou podobnou jako na Petříně.

Terst
 Italské velkoměsto a velepřístav.

Koper
 Největší slovinský středomořský přístav s historickým centrem, ovlivněným italskou architekturou. Slovinské pobřeží čítá pouze 47km. Pěkný výhled na město a okolí je z věže na náměstí.

Piran
 Nejhezčí město Slovinska. Historické přímořské  městečko se spousty křivolakých uliček, hradbami a majestátným kostelem. Centrum kultury. Možnost koupání přímo na  kamenných molech okolo centra. V souměstí navazuje město Portorož, což je naopak centrum zábavy a rekreace s obrovskými hotely a kasíny.

Hrastovlje
 Středověký opevněný kostel se vzácnými freskami uvnitř. Poutní místo. V ohybu železnice mezi Koperem a Črnim Kalem. 

Rakov-Škocjan
 Jeskynní areál východně od Postojny. Podzemní řeka se tu ukáže na 2km na povrchu, aby posléze opět na dobro zmizela podzemí. Voda zde vymodelovala "Velký a Malý přírodní (naravni) most" (vznikly propadem stropů obrovských jeskynních prostor), komplex rozmanitých jeskyní a tunelů, které jsou volně přístupné bez průvodce. Zejména kolem "Malého naravniho mostu", stojí za to sestoupit pod povrch a prolézt si celý komplex s baterkou.

Ljubljana
 Hlavní město Slovinska. Na rozdíl od ostatních evropských metropolí působí spíše klidnější, studentskou až lázeňskou atmosférou. Centrum tvoří  tzv. Trojmostí (tři paralelní mosty vedle sebe), kostel, vyvýšený hrad a promenáda. 

Škofja Loka
 Středověké historické město na severozápad od Ljubljany. Velmi podobné našemu Českému Krumlovu.